Newsletter
Nevyplňujte toto pole:
Twitter
Facebook

Požadavky na přípravu podkladu.

Příprava podkladu - požadavky

Pokud má být pokládka jakékoliv podlahové krytiny úspěšná, je nutné dodržet několik základních pravidel. Podcenění pak obvykle znamená reklamaci (nutno říci, že v drtivé většině případů neoprávněnou) samotné podlahové krytiny. V následujícím textu je stručně shrnuto několik základních bodů, které by nikdy neměly být před započetím jakýchkoli prací zanedbány. Údaje zde uvedené vychází ze státních norem a jedná se o jakási doporučení, která by měla být vždy splněna. Vždy je však třeba přihlédnout k specifickým požadavkům konkrétních materiálů, které můžou vyžadovat i splnění dalších nebo náročnějších podmínek.



Čistota

Nechte povrch důkladně očistit tím, kdo znečištění způsobil, či ho očistěte důkladně sami! Abychom zajistili budoucí dostatečnou přilnavost lepidel, stěrek apod., musíme odstranit zejména tyto nečistoty: zbytky malt, barev, sádry, olejů, vosků a jiných znečištění. Použijte suché čisticí metody (průmyslové vysávání, suchý mop). Vyhněte se čisticím prostředkům, které podklad může absorbovat, což by později negativně ovlivnilo přilnavost.

Tato podmínka je důležitá zejména u podlahové krytiny, která se bude k podkladu fixovat (lepit) nebo před provedením stěrky. Často se pak stává, že lepidlo nebo stěrka na znečištěných místech špatně drží, případně drží dobře, ale dojde k odlepení nečistoty od podkladu a výsledek je stejný. Především u povlakových krytin (PVC, linoleum atd.) se kromě toho hrubé nečistoty vyrýsují na povrchu. U volně ložených krytin (např. krytiny pokládané plovoucím způsobem) pak mohou způsobit nepříjemné zvukové efekty. 



Nerovnosti

Před posuzováním případného vyrovnání podkladu, se zjišťují orientační nerovnosti, například klasickým způsobem pomocí latě a klínu.

V místnostech do 100m2

Odchylky nerovností v místnostech do 100 m2 se měří po obvodu (cca 10 cm od obvodového zdiva) a po úhlopříčkách.

V místnostech nad 100 m2

Odchylky nerovností na takovýchto větších plochách měříme náhodným měřením s přihlédnutím k budoucím požadavkům na funkčnost (umístění nábytku a technologického zařízení). Pro získání potřebné představy o nerovnostech je nutné provést minimálně 6 položení latě na 100 m2. Výsledná hodnota měření je rovna největší lokální nerovnosti. Důležité je také překontrolovat výšky podlah sousedních místností s ohledem na výšky krytin.

Limity pro největší odchylky nerovností podkladu vzhledem k nášlapné vrstvě

U plovoucích podlah, krytin z PVC, gumy, textilu, linolea a marmolea, mozaikových parket a při tenkovrstvém lepení keramických dlažeb se doporučuje odchylka do 2mm na 2m lati. Opět platí, že zásadní je požadavek výrobce, případně dodavatele, konkrétní podlahové krytiny.

Nedodržení tohoto požadavku může mít několik nepříjemných dopadů. U povlakových krytin je to především dopad estetický. Krytina se přizpůsobí podkladu a její povrch pak může být zřetelně nerovný. U plovoucích podlah pak dochází k oslabování spojů jednotlivých dílů v důsledku jejich neúměrného namáhání, pružení podlahy apod.



Vlhkost a vyzrálost

Jedním ze zásadních požadavků na podklad pod podlahovou krytinou je požadavek na dodržení maximální vlhkosti. Pokud máte stran vlhkosti podkladu jen ty nejmenší pochybnosti, neváhejte kontaktovat profesionálního podlaháře a domluvte se na zkoušce (nejlépe CM přístrojem). Pro nejčastější podklady - cementové a anhydritové - uvádí ČSN 74 4505 tyto maximální hodnoty vlhkosti:

Nášlapná vrstva

Cementový potěr

Potěr na bázi síranu vápenatého

Kamenná nebo keramická dlažba

5,0 %

0,5%

Lité podlahoviny na bázi cementu

5,0 %

Nelze provádět

Syntetické lité podlahoviny

4,0 %

ˇ0,5 %

Paropropustná textilie

5,0 %

1,0 %

PVC, linoleum, guma, korek

3,5 %

0,5 %

Dřevěné podlahy, parkety, laminátové podlahoviny

2,5 %

0,5 %

V případě, že součástí podlahy je systém podlahového vytápění, musí být požadavek na nejvyšší dovolenou vlhkost u cementových potěrů snížen o 0,5 % a u potěru na bázi síranu vápenatého o 0,2 %.

Nedodržení maximální vlhkosti bývá nejčastější příčinou reklamací podlahových krytin. Nutno říci, že taková reklamace nemá nejmenší šanci na úspěch. Pokud tedy nechcete mít podlahy, které se od podkladu odlepují, vytváří se na nich boule, případně dochází u vaší nové dřevěné nebo laminátové podlah k deformacím, věnujte vlhkosti podkladu náležitou pozornost.



Pevnost

Pevnost povrchu se dá orientačně prověřit tzv. vrypovou metodou. Nejste-li si jisti jakostí povrchu, obraťte se opět na profesionála. Ten může ještě provést zkoušku přídržnosti tahem (ocelový hranol přilepený na povrch se odtrhne pomocí „zkoušečky tahu“). Provádí-li se tato zkouška na sádrových potěrech, musí být odstraněny slinuté vrchní vrstvy. To samé platí i o „cementovém mléku“ na cementových potěrech. Slabé povrchové vrstvy podkladu odstraňte například škrabáním, broušením, frézováním, tryskáním nebo křížovým vyklepáním. Uvědotme si, že sebelepší stěrková podlaha nebo podlaha s jakýmkoliv nátěrem nebude nikdy pevnější než podklad.

S tímto problémem se obvykle nesetkáváme v souvislosti s volně loženými krytinami (koberec, PVC, krytiny kladené plovoucím způsobem). To už by na tom podklad musel být hodně špatně, aby se rozpadal pod vahou podlahy, případně v důsledku jejího zatížení. Naopak velice nepříjemnou se nedostatečná pevnost pokladu může ukázat u lepených podlah. Především pak u přírodních materiálů, u kterých dochází k velkým tvarovým změnám v důsledku změny teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Takové změny vytváří značné síly a krytina se pak často odtrhne i s lepidlem a částí vlastního podkladu. Na tomto místě je třeba si uvědomit, že několika milimetrový potěr nivelační stěrkou v takovém případě nijak nepomůže a na místě je rozsáhlejší zásah. 



Poréznost a drsnost

Tyto vlastnosti podkladu kontrolujeme opticky a to zejména vzhledem ke zvýšené savosti podkladu, kdy je nutné aplikovat penetrační nátěr se správně určeným poměrem ředění, případně nivelační stěrku pro vyhlazení povrchu. Hrubý a drsný podklad je nutno přestěrkovat a vyhladit. (Vytvoření hladkého povrchu je jednou ze základních podmínek při pokládce povlakových krytin, jako je například PVC nebo linoleum.)

Pokud nejste profesionálními podlaháři, tak asi těžko nějaký problém související s porézností odhalíte. Na druhou stranu se tento problém většinou týká pokládek, na které si amatér málokdy troufne. A i v takovém případě obvykle přistoupí na úpravu podkladu nějakou samonivelační hmotou s penetrací, čímž je problém vyřešen. Mnohem častější je situace, kdy se konečný uživatel podlahové krytiny rozhodne pro PVC nebo linoleum a pak je nepříjemně překvapen, že bude muset do podlahy investovat další prostředky, protože podklad je hrubý. V ještě horším případě si doma krytinu položí sám a po čase je konfrontován s nepříjemným faktem, že povrch krytiny je stejně "rovný" jako podklad na kterém leží. 



Trhliny v podkladu

Trhliny v podkladu obvykle naznačují problém či nějakou vadu. V mnohých případech však nemusí být vážné a jsou způsobeny nedokonalým provedením desky, cementového potěru nebo přirozenými objemovými změnami, které souvisejí s hydratací cementového pojiva. Takovéto trhliny se dají odstranit pomocí speciálních materiálů. Případné vážnější poškození potěrů by opět mělo být konzultováno s odborníkem, protože v nejhorších případech může signalizovat i problémy se statikou samotné budovy. 



Okrajové dilatační pásky

Po obvodech potěrů kolem zdí a ve spojení s jakoukoli svislou konstrukcí je nutné instalovat okrajovou pásku, která musí u plovoucích potěrů umožňovat pohyb minimálně 5 mm. Totéž platí pro lité a stěrkové hmoty. Pásek by měl být odříznut a odstraněn až po položení finální krytiny nebo těsně pod ní (dlažby).

Použití dilatačních pásků při stěrkování nebo provádění potěrů je nutné především v případech, kdy novou vrstvu aplikujeme na plovoucí podlahu. Tou je míněna deska (obvykle cementová, OSB apod.), která je oddělena od konstrukce budovy zvukovou a tepelnou izolací (leží na ní a je jí oddělena i od stěn, sloupů apod.). V případě, že se dilatační pásek nepoužije, dojde k vytvoření můstku (spojení konstrukce podlahy se zbytkem stavby) a výraznému zhoršení zvukové charakteristiky celé konstrukce podlahy. 



Dilatační spáry a jejich umístění

Pokud by jste si troufli na vytvoření cementového potěru (doporučujeme nechat na odborné firmě), mějte na paměti vytvoření dilatačních spár. Hodnoty smrštění podkladních cementových potěrů se pohybují od 0,3 do 0,5 mm/m. Na úseku 10 m činí konečná hodnota smrštění 3-5 mm. Z tohoto důvodu nemůže nevyztužená betonová vrstva takovouto deformaci přenést bez přirozeného vzniku trhlin. Proto je nutné provést dilatační spáry, které se provádějí u potěrů řezáním a to nejméně do jedné třetiny tloušťky a nejlépe do 24 hodin po betonáži.

S vznikem spár se musí počítat. Pokud s nimi nepočítáme, vznikají živelně po celé ploše nového cementového potěru. Uzavření takových spár je pak podstatně náročnější (na práci, čas i peníze). 



Teplota a klimatické podmínky

Při pokládce je třeba pamatovat na vhodnou teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Ta totiž ovlivňuje většinu podlahových materiálů. Přes samotné podlahové krytin, po lepidla, štěrkové hmoty apod. Vhodné rozmezí je u konkrétních materiálů různé. Pokud ale bude v místnosti teplota mezi +15 a +20°C a relativní vlhkost vzduchu mezi 40% a 65%, neměla by s tímto mít většina materiálů problémy. 



Protokol o provedené topné zkoušce podlahového vytápění

Před pokládkou podlahové krytiny by mělo dojít k provedení zkoušky podlahového vytápění. Po provedení této zkoušky by měl zákazník dostat protokol. Tato zkouška je povinností firmy, která podlahové topení instalovala, ne tedy (jak se někteří zákazníci domnívají) podlahářské firmy. Při pokládce samotné krytiny je pak důsledně dodržovat postup požadovaný výrobcem krytiny. Je třeba mít na paměti, že ne všechny krytiny jsou na jakékoliv podlahové vytápění vhodné.

 

 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.